Xterra Ostrov

Xterra Ostrov byl první triatlonový závod, který jsem kdy dal. Bylo to v roce 2011,  kdy mě nalákal Pery. Já do 4h do rána chlastal a ráno skočil do auta už stál na startu svého prvního triatlonu. No tedy skoro jsem ani ten start nestihl, protože jsem kakal v lese J

 Po minulém víkendu, kdy jsem málem zdechnul na Czechmanu a byl jsem z toho smutnej, tak jsem si chtěl  spravit náladu právě zde na Xteřře. Tady to znám, trať se asi ani nezměnila.

Voda na Velasu je poměrně teplá, no beztak nemam neopren kterej si někdo “půjčil“ na Czechmanu, takže to ani neřeším. Lezu si hodně na kraj, abych nedostal nakopáno a v 10:45 jdeme na to. Plavu v klidu, žádný spěch. Na první bojce jsem kolem 25.místa (celkem je na startu 118 lidí), na druhý jsem kolem dvacítky a z vody nakonec na 18.místě. Rychle depo, kde mě trochu brzdí týpek vedle, kterej se nemůže vysvlíknout z neoprenu. Depo za 1:18 není žádnej šlágr, ale na mě to bylo vlastně rychlý J já prostě ty ponožky musím. Já rád sucho a teplo tak, jak to chtěl poručík Dan…

Kolo tady v Ostrově není dlouhý, ale za to je to nahoru dolu, a samý kořeny. Tedy tady je to vždycky oříšek. Letos bylo hodně znát, že nemám moc našlapáno a tak mě dost lidí předjíždí. V jednu chvíli se přeze mě přehnala skupinka cca 15 lidí, tak jsem si řekl a kurva… když mi těsně před cílem uchází zadní kolo, tak se modlím abych to tam už nějak dokoulel. Na kole na nás praží sluníčko jak zběsilý, tak si na běh beru kšiltovku a byla to dobrá volba, protože je vedro k padnutí.

Letos mám víc naběháno než najeto, tak se mi běží poměrně dobře. Nějaký kluky předběhnu, 2 kluci přede mnou blbě zatočí, protože slečna co má ukazovat se raději opaluje, tak na ně z dálky houknu, že mají běžet jinudy. Běh vlastně rychle uteče, na konci ještě pár výběhů a seběhů stráně, kde ještě 2 kluky předbíhám a už proběhnout parkem až k náměstí. Jsou přede mnou ještě dva chlápci, tak si v posledním kopečku říkám, že už je to jen pár metrů a napálím to. Jednoho setřesu, ale druhej je daleko. Pak ale za rohem vidím, že ta ulička okolo náměstí já ještě hooodně dlouhá a já po chvilce vytuhávám… Přepálil jsem to jako prvorodička J Začnu se smát, protože během chvilky sotva jdu a chlápek mě zase předbíhá J

No i tak nakonec hezké 12.místo v kategorii. V cíli medaili na krk, melouna do ruky. Chvilku odfrknout a šup zase zpátky na kolo, dojet si na Velas pro auto…

Když se vrátím zpátky, tak fotím eliťáky z dlouhý tratě, kterým ke konci závodu začínají padat kroupy jak hovado a pršet jak na horách J

Jako vždy super závod a já doufám že za rok zas!