SwimRun Dobříš aneb poprvé

Dlouho jsem nevěděl, co budu tento víkend přesně dělat. Od
zimy jsem chtěl jet klasicky na Xterru, kde jsem s triatlonem začínal a
mám to zde rád, ale nový pořadatel napálil startovné z 100,- na 750,- a to
je v rodinném závodění 1500,- a to jsem nehodlal dát. Proto mě i mrzelo,
že jsem odmítl nabídku Radka Švajcra na to jít s ním ve dvojici závod
SwimRun v Dobříši. Tedy v hlavě byl plán na triatlon v Toužimi,
kde se mi tedy nelíbí cyklo část, která je z 90% po asfaltu, ale když by
nebylo nazbyt...

Jenže Radkovi umřel parťák, když se nepotvrdilo pravidlo, že
pod vlivem jsi nesmrtelný :-)
a tak jsem narychlo nahradil Lukáše já a v sobotu vyrážíme směr Brdy.

Ještě před odjezdem si koupím plavecké packy, které jsou
povolené, a bez nich by byla blbost to jít.

Po příjezdu  u aut
samej profík, samá repre kombinéza a tak začínáme tušit, že zas taková prdel to
nebude :-)

U aut se hlavně řeší kdo v čem půjde, zda ponožky do
bot (plave se s botama), jak uvázat lano kterým musíme bejt spojený, co na
sebe, co do sebe,  no prostě strategie
jak v šachovém mistrovství světa.

Půl hodiny před startem sedáme do autobusu, který nás odveze
18km od cíle a my vyskakujeme u prvního rybníku. Čeká nás 9 běhů a 7 plavání,
kterým se musíme dostat zpět do cíle.

Na startu zůstáváme pěkně na chvostu a jsem do toho
s úsměvem a respektem. Po chvilce už skáčeme do vody a ochutnáváme první
vodu. Zkoušíme taktiku - Radek rychlejší plavec půjde první a já za ním na laně
povlaju, s tím že mi třeba trochu pomůže. Jenže to byla BLBOST :-)

Lano se mi xkrát motá na ruku a při každém dalším záběru víc
a víc, až musím přejít do prsou a zkusit to rozmotat, jenže v tu chvíli to
Radek, který plave furt dál našponuje a já to tak stejně nemohu sundat. Proto
po prvním plavání říkám že tak to nepůjde a měníme taktiku na plavat vedle sebe
a nechat viset lano za sebou...

Po výlezu z prvního rybníku to Radek napálí a tak
letíme tempo lehce nad 4min/km směrem k další vodě. Zde už je vše
v pořádku a plaveme bok po boku, lano nevadí... na dalším cca 2,5km přeběhu
máme před sebou Tomáše Miku a to dostane Radek ještě větší amok, jak kdyby mu
mával někdo před očima rudým praporem... no samozřejmě ho předlítneme a ač to
Radek neřekne, že ten den je prostě musíme dát :-)

Na plavání se postupem času pěkně sehrajeme a jedeme super
tandem. Jsme stejně rychlý, dokonce dýcháme úplně na stejno... Radek doleva, já
doprava a tak si při každém nádechu pěkně koukáme z oka do oka :-) Na běhu
nám to běží také nastejno... jen před předposledním plaváním trochu zvolníme, přeci
jen nás čeká poměrně dost plavání... Na rybníku kde nevidíte vlajku kam máte
plavat, protože je to tak daleko a taky ještě do zatáčky... Po jeho doplavání nás
oba chytnou křeče do stehna a tak se do krpálu nad rybníka plazíme jako šneci a
nahoře nad ním dost dlouho protahujeme...

Na posledním rybníku nás doplave Tomáš Mika a tak zase
musíme frčet a trochu jim utéct. Pořadatel sliboval že už tam nebude kopec a
prd! Byla tam stěna jak na K2. Tam musíme přejít i do chůze, Radek řve bolestí,
ale naštěstí už máme nějaký náskok a do cíle už to utáhneme...

V cíli nás pohostí mňamkama a navíc potěší, že končíme
na 6.místě. Super. Bylo to hodně těžký, ale super. Není jednoduchý to střídat,
plavat v botech, na občerstvovačce pít s packama na rukou, ale na
druhou stranu to bylo zajímavý, a rozhodně můžu jen doporučit!