Stoneman 2016
Stonemana jsem si dal poprvé loni. Tedy už vím, jak to tam
bolí. A ani letošek nebyl vyjímkou.
Co byl ale největší oříšek bylo přemluvit aby závodila i
Olu. Už loni to dala se mnou a letos celou sezónu říkala, jak Stonemana
rozhodně nepojede.
Já se přihlásil relativně včas, ale Olu stále odmítala. Když
ale kluci z 321start hlásili, že je posledních 10 míst, tak jsem se neptal
a Olu jsem přihlásil. Pár dní před závodem na ní ještě skočila viróza a tak byl
její start fakt v ohrožení. V sobotu ráno ale vyskočila z postele
rovnou do triatlonky a snídala už v ní. Bylo rozhodnuto! Jedeme oba! :-)
Protože nám vede trať prakticky pár metrů od baráku, tak výjimečně
nejedeme na závody autem ale sedáme na kola a pěkně po svých. Dorážíme lehce
hodinku před startem. U Kameňáku už mraky lidí.
Banda z 321start je vždycky fajn a to se mi líbí.
Pořádání má lidi bavit. U prezenčky dostáváme hubana, fasujeme čipy a jdeme se
připravit do depa. Je hic jako blázen, tak hlavně hodně pít.
Holky startujou dřív,
tak jim pěkně zatleskáme. Kluci plavou 700metrů, tedy 2 kola. Ženské mají 5
minut náskok a hlavně plavou jen jedno kolo. Dron s kamerou nám lítá nad
hlavou a my se v 11:00 vrháme do teplý vody Kameňáku. Já pěkně na kraji a
snažím se plavat dlouhý tempa a usadit se co nejvíc na čele. U první bójky jsem
překvapivě na prvním místě, u otočky do druhého kola také, ikdyž o fous. Tedy
možná bych se i otočky do druhýho kola nechal předplavat, ale říkal jsem si, že
tam asi bude někdo fotit a fandit a tak jsem malinko přidal a na bójce jsem byl
o pár metrů první. Pak po chvíli už mě ale dojíždí ve vláčku silná trojka
plavců a ač se jich zkouším držet, tak mi uplavou. Výlez z vody je jinde
než vstup, což je trochu špatně, protože tady je už asi 100metrů od břehu málo
vody. Když se ale zkouším postavit, tak zajedu po pás do bahna a jít v tom
nejde. Tak tedy znova ponořit do bahna a plavat. Ven z vody lezeme špinavý
jak čuňátka a hlavně to i smrdí :-)
možná do příště vymyslet výlez jinak. V depu jsem tedy na čtvrtém místě. Rychle
se obouvám, na ponožky výjimečně seru a šup na kolo. Kolo já tady nemám rád.
Kopce mi zas tolik nevadí, ale já raději dlouhý a táhlý a tady je to prudký,
rychlý a drncavý. Tady si člověk ani na sekundu neodpočine. A tohle všechno 3x :-)
Už v prvním kole mě předjede asi 15lidí a já tak nějak trochu rezignuju. Říkám
si, že je důležité si to užít a tak nejedu hranu a poctivě mávám do foťáků a
povzbuzuju ostatní závodníky, který okolo mě vždycky proletí. Dávám si cíl to
zkusit letos pod 2 hodiny.
Kolo mám za sebou, rychle nazout kecky a šup na běh.
Moc času mi nezbejvá. V prvním kopci se okolo mě prožene Tomáš Friedl a já
za ním zkouším trochu vlát, ale ten kluk běhá prostě líp a nejde to. Takže si
zase jedu to svoje. Do posledního okruhu kouknu na hodinky a moc mi nezbejvá,
tak to zkouším hnát a nakonec probíhám v cíli za 1:59:40 tedy časově
spokojenost tam je, výsledkově to ale beru jako zklamání. Jsem 25 z 50 chlapů,
což je hrozný. Ale tady hobíci nejezdí, tady to je samej závoďák.
V cíli pár úsměvů, pozdravit se s klukama, trochu
napít a najíst. Pak už na mě Olu mává, že jdeme na pívo a guláš, což se zdá
jako fajn nápad. Po závodě poklásobíme s fajn klukama. Triatloňáci jsou
prostě fajn kluci, co neřeší blbosti a sportujou.
Počkáme na vyhlášení a pak už se pomalu šineme na kolech
domů, protože mě ještě čeká pivní zakončení sezóny s baskeťákama, který je
náročný :-)
Byl to opět super závod a vlastně tvrdá a krásná tečka za
triatlonovou sezónou...
