SPARun a ztrácení v Nýřanech

Víkend 12. a 13.7. se jevil nabitý. Že si celý víkend nesednu, jsem ale nečekal.

Sobota ráno odjezd do Mariánských Lázní na SpaRun. Závod začal dětským během, Kuba běží, tak to v rámci motivace a svého rozběhání běžím s ním. V 13:00 startuje závod dospělých. Rozpálené cesty a asi 120 závodníků na 6,5 kilometrové trati.  Hned po startu se chytám děvčete v atletických hadrech a pekáčem buchet, snad mě odtáhne. Běží se mi poměrně dobře, když přijde krize, tak se pověsím na děvče, pomáhá to. Nakonec poměrně rychle (na sebe), 4:40 na kilometr a čas rovných 30minut.

Přesun do místního bazénu, kde si jdu na půl hodiny zaplavat, protáhnout tělo. Další přesun na festival ve Varech, místní prochajda, večeře…a opět přesun do Lokte na divadlo. Návrat domů v jednu ráno.

Ráno vstávačka, zabalit věci na triatlon a hurá do 20km vzdálených Nýřan, kde se v celkem komorní atmosféře jede další závod Západočeského tri seriálu. Na startu přibličně 25 závodníků.

Na místním 50m koupališti to od startu vezmu rychle, abych nebyl pokopaný na první bójce. Z vody vylézám na čtvrtém fleku. Na kole se propadám o jedno místo dozadu. Celou dobu bylo krásně, najednou tornádo jak z americkýho filmu. Když vybíhám na běh je to jako kdyby mi někdo házel kýble vody do ksichtu. Běžíme ve trojici. Do cíle zbývá 3km, nic co už bych neuvisel. Jenže po pár zatáčkách  v hustém dešti, přehlížíme značení a celá trojice běžíme na úplně jinou stranu. Po kilometru zjišťujeme že je něco špatně a otáčíme pomalu zpět. Když už se nám podařilo najít trasu, tak jsou před námi téměř všichni a já naštvaný končím téměř na chvostu startovního pole L