Není lehký cesty...KRUŠNOMAN 2017

Loni jsem poprvé okusil tuhle třešničku - na trati short
(5km běh-41km kolo-5km běh) a protože se mi tady tuze líbilo, tak jsem si už
loni řekl, že by bylo fajn se sem vrátit a ideálně na dlouhou trať.

No vlastně jsem taky slíbil, že když parťáci z týmu
dají shorta, tak já musím longa :)

A protože nejsem tlučhuba, tak jsem taky přihlásil plnej...

Ano, startovný na longa (1100,-) už není zadarmo, ale jste
pak členem velkého závodu, v cíli vám na krk pověsí finisherskou medaili,
dají teplé jídlo a dají pěkné triko. A hlavně to pro vás super uspořádají. To
hlavně.

Závod, jak pořadatel hlásá je NEJTĚŽŠÍ DUATLON V EVROPĚ
se kvapem blíží a tak jsem v týdnu před celkem nervózní.

Ráno nás jede z Plzně celkem parta. Do auta plním Olu a
Teu, v druhém jede Palačinka a Pery a v třetím autě David.

Přijíždíme klasicky trochu pozdě a tak rychle na registraci
a pak šup převlíkat a být zase do 11:30 v depu, protože pozdní příchod je
automaticky za žlutou kartu. Samozřejmě se vše nestíhá a než připravím kola a
vše nezbytné tak je skoro půl. Tedy rychle oblíct, což je taky loterie, protože
je celkem zima a bůh ví jestli nesprchne.

Tedy k depu přijíždím 11:29 a mám to ťipťop.  Rychle tam vše navěsit na stojan a zase ven,
protože po půl se tam zase nesmí bejt :)

Nervozita stoupá a v 12:00 se mačkáme na sebe před
startovní bránou.  Asi 200 lidí na
dlouhou verzi (kratší jde asi 150 lidí).

Bum a už si to mastíme dolů po sjezdovce. První 5km okruh je
celkem v pohodě a já si ho užívám. Samozřejmě ale s pocitem toho, že
závěrečných 15km přesně v tomhle samém to bude peklo.

Rychle proběhnout depo, kde trochu váhám s oblečením,
ale nakonec na sebe ještě hodím vestu a nakonec to byla nejlepší volba, protože
na kole je zima jako prase a tahle vesta mě zachránila :-)

První okruh na kole se to docela míchá.. já tradičně slabší
na kole a tak mě občas někdo předjede, ale zatím to není moc hrozný. Bohužel se
ke konci prvního okruhu kola dostává hlaďák. Já moula totiž jsem se před
závodem nenajedl a nepřipravil nic sebou (tedy krom gelu).

Tedy když jdu na otočce do druhého kola, tak uvítám půlku
banánu a jeden toust jako blázen! A pěkně to do sebe na kole láduju. Bohužel to
bylo asi trochu pozdě a v druhém okruhu kola mi dost dochází a nejsou
síly.

Tedy poslední kilometry jsou celkem utrpení.

Když už se blíží poslední sjezd k cíli kola, tak se
zaraduju. Rychle zase depo, není na co čekat.. zahodit vestu a mazat na běh. Cestou
v depu si zas beru toust, kterej opravdu vidím rád J zamávat Foresťákům
který mají šorta už za sebou a mastit dolů po sjezdovce.

Bohužel už v prvním kopci mě chytají moje křeče do
stehen a já tuším, že těch posledních 15km bude utrpení...

A taky že je.. ještě že mi Palačinka na začátku druhého
okruhu podává tekutej hořčík a mě se v třetím okruhu udělá trochu lépe. Sice
pak jdu stejně přes bolest a přes křeče, ale celkem mi to pak běží a i do
kopců. Taky v tom závěrečným okruhu předběhnu asi 15 lidí, což předtím
fakt nešlo...

Poslední vyškrábání do sjezdovky a už jsem v cíli...
Bolest ohromná ale jsem u svého cíle. A ještě u plánu 5:30 co jsem chtěl..

Trochu se zmátořit studenou vodou ve sprše, najíst v místní
hospůdce a šup do auta si to odřídit domů J Olu měla po závodě za odměnu pár piv :)

A mimochodem Tea toho krátkýho vyhrála. je to hovado :-) a ještě na půjčeným pánským kole, kde ani nedosáhne na brzdy a je jí to velký jako prase...

Tak uvidíme co bude za rok a zda půjdu zas do celýho...