Forestova šestka vol 2

Druhý ročník Foresta byl v naší hlavě vlastně hned po skončení prvního ročníku. Už na podzim se vymyslela nová trasa (začátek a konec je po té původní), která je dle mě víc atraktivnější, než ta původní. Nechybí delší kopec, lesní pěšiny, celkem náročný a dlouhý seběh po kterém trasa navazuje na hodně pěkný singlík v lese.

Trať je rovných 6km a protože nechci mít pakárnu se značením trati jako loni, tak trať značím už den dopředu, s tím, že už to jen ráno projedu na kole. A aby to nikdo nestrhal, tak to dělám už prakticky za tmy. Ráno v půl 9 to jedu projet a jsem zděšen, když mi ¾ tratě někdo strhal a ještě k tomu fáborky naházel všude po lese. Tedy musel jsem to celý značit znova a ještě uklízet bordel po tom hovadu. A protože jsem měl strach že mi to zas strhá, tak si to ještě jednou projedu 20 min před závodem J

Tedy né moc ideální příprava na závod. Na start se postavila padesátka borců, krátká rozprava a jde se na to.

Hned po startu jdou dopředu Pery a Bejky, první a druhý muž z loňska. S nimi se drží jeden kluk a holka, které neznám. Já jdu také s nimi, dozadu se radši neotáčím. Před 400 metrovým stoupáním mi ale tahle čtyřka trochu utíká, sice je mám pořád na dohled, ale už vím že je nedocvaknu. Na otočce na 2,5km sleduji co se děje za mnou, cca 50m za mnou běží kluk a Eva Nováková, výborná triatletka. Tedy úkol zní jasně-z kopce to natáhnout a udržet náskok až do cíle.

Což se mi nakonec daří, v cíle jsem cca 150 metrů  před pronásledovateli. Beru tedy krásné čtvrté místo.

Vyhrává opět Pery před Bejkem, třetí Jan Václavík a páté místo Jan Šedivý.

Ženy vyhrává Anna Čapíková, která i solidně prohnala Peryho a celkově doběhla druhá. Dvojku bere Eva Nováková (Potůčková), třetí Zlatuška Bejčková, čtvrtá Martina Mužíková a pátá Kačka Janoušková. Moje Olu jen o fous pěkné šesté místo.

Po závodě jedno pivko, zaplácat lidem co dobíhají v závěsu a pak už jen připravit vyhlášení.

Počasí vyšlo, závod vyšel, dobrá nálada byla… i proto už v našich hlavách kvete třetí ročník.