F3 Forestovo triatlon
V roce 2011 jsem si poprvé vyzkoušel triatlon. Byla to
terénní xttera v Ostrově u KV a já tam tehdy málem zdechnul a skončil
předposlední. Mě to ale nadchlo! A jak šel čas a já pomalu začal s týmem pořádat
běžecké závody, tak jsem furt měl v hlavě, že jednou budu chtít udělat i
triatlon. Sport, který mě baví ze všeho nejvíc. Na kterej celej rok trénuju a
hledám motivaci, protože například zrovna to plavání v bazénu od 6h ráno
není zrovna můj šálek kávy, ale...
Sice nejsem nejlepší plavec, jsem mizernej bajker a
průměrnej běžec, ale tady je důležitý umět všechny tři věci najednou. Navíc je
tu čtvrtá disciplína - depo.
Abych se vrátil k organizaci. Já tedy vždycky chtěl ten
triatlon dělat a taky proto jsme předtím uspořádali 2x duatlon, a 1x aquatlon,
což už je coby kamenem dohodil k triatlonu, ikdyž ta cesta není/nebyla úplně
easy.
Když bylo vše domluvený na městě, domluven rybník, vymyšlený
pěkný trasy tak zhruba měsíc před dostalo město dotace na cestu k rybníku a
to znamenalo stopku. Dlouho jsme nad tím s Olu přemýšleli, zda to
nepřesunout jinam a nebo to úplně zrušit a počkat rok. Nechtělo se nám za
každou cenu něco lámat přes koleno a dělat si zbytečný problémy... ale pak nás na
poslední chvíli napadl Drahotínskej rybník a s ním kontakt na tým BK Elán
Zruč, kde tomu šéfuje paní Bystřická, tedy máma vítěze naší Forestovy šestky.
Se starostou se zašlo za nimi a slovo dalo slovo...
Do triatlonu tedy jdeme a už měsíc dopředu máme vyprodáno. Max
chceme 50 závodníků. Před závodem sice pár lidí odpadne ale zase pár lidí mi
píše že mají zájem (kolikrát i v 21hod večer před závodem). No nakonec je
nás v neděli na Drahotíně 56 statečných. 25 žen, 35 mužů a 1 dorostenec.
Závody pro mě začínají daleko dříve. Je potřeba připravit
startovní obálky, natisknout startovky, vytisknout čísla na běh, zalaminovat
čísla na kolo. No je to pakárna a pěkných pár hodin práce...
Den před navozit asi milion plných aut na rybník. Taky nám
citelně chybí dodávka, protože to máte stojany na kola, 5m tyče, stojany na
banery, cílovou bránu, stoly, stany, židle, koše, člun, bójky, tisíc krabic,
kanystry na pití, občerstvení, kola, a asi ještě 526 dalších věcí :-)
tedy osobákem je to trošku punk.
No popravdě se to moc nestíhalo a tak vyrážíme s Perym značit
trať až v 20:30 v sobotu večer. No vlastně to kolo ani celý označit
nestihneme a v 22h nás přepadne tma. Tedy po svých domů.
O půlnoci usínám jak želva a když mi v 6hod ráno zvoní
budík, tak se mi vůbec nechce. Ani trochu!
Zase naložit 2 plný auta a šup na rybník. Tam na mě čeká
Marek Chvalů a s ním stavíme celé zázemí. Rychle bójky do vody, označit
ještě pak běh a Pery kontroluje a dodělává kolo.
Vše klape jak má a 10hod už je v depu pěknej cvrkot!
10:55 rozprava a 11:00 jdeme na to. Nejdřív muži a když jsou
u první bójky, tak startují holky.
Muži 0,4/20/5km, holky 0,2/14/3,5km.
Já se pleskám při plavání celkem na čele. První kolo asi na
3.místě, ve druhém trochu uhnu a padám asi o 2 místa dolů. Ale už plaveme a
vylejzáme z vody v mixu s holkama, tedy předhled trochu ztrácím.
Z vody lezu s Jelenem, tedy tak hrozný to bejt nemůže. Tu jeho teplou
čepičku poznávám na dálku.
V depu to naštěstí celkem jde, ikdyž zapomínám doma
lžíci na boty a do těch mejch starejch se leze hrozně. Chvíli přemejšlím, že jí
ukradnu holce vedle, ale nakonec jsem gentleman.
Šup na kolo, který je hned do celkem kopce. Tady je to
trochu mela. Lidí je tu jako smetí. V půlce kopce okolo mě proletí Luboš
Karník, tak na něj houknu jestli se nezbláznil. Ten kluk totiž říká že vůbec
neumí plavat :-)
Po chvíli jde přede mě i Pery na kterým kousek visím, ale
opravdu jen chvilku.
Na kořenech předjíždím Barču a za chvilku i Teu. v druhém kole i holky Janouškojc a jsem tam druhá žena za Pájou Vargojc. Na kole se samozřejmě trápím jako vždycky... asi bych k němu jen řekl - šišky, kořeny a
bolavá prdel :-)
No do třetího kola se mi nechce ani za mák a závidím holkám
že mají jen dvě. Rychlý depo a šup na běh. 3 kola kolem rybníku jsou celkem
nuda. Nemám žádnýho chlapa před sebou, žádnýho za mnou, tedy jdu si tak nějak
to svoje, bez výraznější motivace. Aspoň předbíhám asi 6 holek, kterým aspoň
trochu zafandím. Před cílem když se 2x
vracím pro gely pohozený po zemi tak za sebou zahlídnu Tomáše Hlinovskýho, tak
radši přidám, ať kvůli úklidu nepřijdu o místo J své 7.místo.
V cíli se neodpočívá, ale foťák a něco cvaknout ať máme
nějaký fotky navíc, to se vždycky hodí. Pak se počká všechny závodníky, holky
napíšou diplomy a vyhlásíme všechny závodníky.
Každej u nás dostane diplom a medaili. A prvních 5 v kategorii
ještě nějaké ceny a kvalitní DVD. Čímž se dostávám k tomu, že jsem rozdal
poslední dvd a nemám doma už ani kus L :-(
Každýmu zatleskáme, sníme všechno jídlo, vypijeme piva a tím
to vše končí. Rozloučíme se a jdete domů.
Nám pár to nekončí a jdeme celej tenhle cirkus zase uklízet.
Tedy zase to sbalit, rozebrat a odvozit domů. S Palačinkama ještě uklidit
trať ať tam něco nezůstane a hlavně sundat stovky metrů mlíka ze stromů...
Večer v 21hod mám konečně vše hotové a upadám do
komatu.
Vše se doufám povedlo, pár úsměvů na tvářích jsme udělali a
snad se líbilo! Tak za rok F3 zas :-)
PS: co mě taky těší je, že jsme přivedli k triatlonu zase
pár nováčků a doufám, že se jim zalíbilo :-)
a ještě bych rád poděkoval všem kdo pomáhal a hlavně mojí mamce s tátou ;-)
