Challenge Praha 2017 jednou a dost

Na poloviční ironmana jsem letos určitě chtěl, nicméně po
dvou účastech na Czechmanu jsem chtěl letos změnu. A dlouho jsem nevěděl co
dám, protože mi trochu komplikovali plánování tři svatby našich kamarádek,
týmových parťaček. Tak jsem si řekl, že dám jen něco menšího lokálního. S nízkou
cenou a třeba jen v 100 startujících.

Ale člověk myslí, život mění. A k svátku dostávám dárek
jako vyšitý. Startovné na Challenge Praha.

Celosvětový seriál v ironman triatlonu slibuje to
nejlepší, co může ČR nabídnout. Popravdě já se tím nechci stresovat a ani si moc
nečtu informace. Začínám se zajímat až dva dny předem. Samozřejmě tím se pěkně
vystresuju a opotím...

V sobotu ráno vyrážíme po sedmé směr Praha a já jsem
nervózní jako prase. Pořadatel hlásí 1100 lidí na startu. Cca 100 profíků a
zhruba tisícovka age group, tedy nás ostatních.

V Praze parkujeme v centru a Jarda Miňha nás
odvádí na místo. Rychlá prezentace a nafasování věcí potřebných. Pak už šup do
stínu ať se na tom slunci neuvařím.

Olu si stíhá o převodník kola roztrhnout lýtko a tak jako
jedna z prvních využívá záchranku a fasuje dva stehy lýtku.

Od 10,15 do 11h je otevřené depo, tak si jdu uložit kolo a
všechny pytle na jednotlivé disciplíny. Trochu jsem z toho zmatejne ale
nakonec to nějak najdu. Dělám tam jednu chybku, ale o tom až déle. Mimochodem jen
depo na kolo a běh je přes celý mos Legií, tedy podle mě 500m určitě. Masakr.

Samozřejmě já se svým kolem zase jako největší nuzák. Myslím,
že ceny kol tady začínají na cca 70 tisících, ale standartní cena kola je přes
100 tisíc. K vidění jsou i kola za jednou tolik. To samé i helmy a jiné
doplňky... to můj postarší obyčejný Author je tu fakt jen pro smích :-)

V půl 12 se trošičku proběhnu, okouknu kudy na to
půjdeme ve vodě a začínám se pomalu soukat do neoprenu. Nikam nechvátám,
protože už jen samotný oblečení do neoprenu mě solidně spotí, natož v tom bejt
déle. Voda ve Vltavě 17 stupňů. Odstartují profíci a šup rychle do vody. Je
ledová jako prase a hlavně špinavá jako prase. Dělá se mi z toho dost
šoufl, ale na druhou stranu není moc čas přemýšlet. Rychle se snažím dostat na
druhou stranu, pěkně na kraj celého obrovského balíku. Bohužel první řady jsou
plné a já tak vyčkávám kdesi vzadu, cca tak v 15 řadě. Ale stejně jsem si
řekl že nebudu blbnout.

12:08 troubí klakson a my se do toho pouštíme. Půl minuty se
tedy pleskáme jako kapři při výlovu.

Na uvítanou dostávám solidní kopanec do ohryzku a to už
pěním.. rychle pryč z tohodle zmatku a šílenství. Trochu zabrat a hlavně
jdu stranou od hlavního pole. Sice si člověk trochu víc naplave, ale hlavně v klidu
a bez kopanců.

Začátek k první bójce je to proti proudu a mě přijde
nekonečný. Navíc mi chybí ty slibovaný výhledy na hrady a mosty J
ve vodě není vidět na 30cm. Moje svítivý rukávy neoprenu nevidím...

Za bójkou doleva, kus na střed vltavy a hlavě obeplavat
střelecký ostrov a pak po proudu po druhé straně ostrova. Voda se tu pění jak
kdyby se plavalo v pivě :-)

Před mostem zjišťuji od paní na člunu že musíme všichni
nalevo, jen pod jeden pilíř mostu, ale zrovna tady byl proud a já to jaksi
nestihl a tak mě to vyneslo na kameny na čelo pilíře... do toho mě borec za mnou
pleská kraulem jak v kungfu pandě. Tak tam napíchnutý na kameny na pár
sekund zmatkuju až si říkám - "co já tady kurva dělám?!".

Na další otočce se už vracíme zpět proti proudu Vltavy a nás
už čeká posledních cca 300-400m. Tady mě poprvé bere křeč do lýtka a za chvíli
ještě jednou. Tak už zbytek plavu jen s nohama za sebou abych to zbytečně
neškádlil.. při výlezu z vody se mě točí hlava jak kdybych jezdil celou
noc na matějský. Když při tom ještě vrávorám po ostrých kamenech, tak to musí
bejt pohled k nezaplacení.

I slečna od pořadatelů mi chtěla pomáhat, protože si zřejmě
myslela, že jsem retard a nebo postiženej :-D   mimochodem
startovali asi tři ochrnutý závoďáci, tedy ty jsou hustý!

Při běhu do depa mě podporují Olu s Cukříkama. V depu
se mi klasicky motá šiška a tak si vyčkám na volné místo na lavičce a v klidu
si sedám a obouvám boty. Což byla ale chyba. Běžíme prakticky tak 800m do depa
a z depa ven, což v nášlapech na silničku pěkně naprd.

Šup na kolo a jedeme. Čekají nás 2 kola po 45km. Dlouhé rovinky
kde praží slunce a celkem i fouká vítr. Naštěstí celkem dobrej asfalt, tedy
když to jde tak lehnout do hrazdy a šlapat. Ale je to nuda. Tedy aspoň koukám
po kolech co mě předjíždí... trochu změna až když se blížíme k otočce a pak
na nějakém 30km nás čeká kopec, a né vůbec malej. Nebo aspoň pro mě. Na to že
to byla celkem placka tak nastoupáno 947m.

Na kole mě klasicky bolí záda ale pokud chceš aby to trochu
jelo tak ideálně ležet furt v hrazdě. Tedy občas je to kompromis mezi
bolavým chrbátem nebo tím že to jede pomalejš ale aspoň se trochu narovnam.
Posledních 10km kola už je to fakt utrpení. Jsem přehřátej, došla mi voda, tedy
už se nemůžu napít, natož polejt. A k tomu zhruba od poloviny kola mě bolí
bříško z těch gelů a jonťáků.

Konec kola je pro mě jako vidět jedno vorošený... šup dolů,
proběhnout nekončící depo, nazout kecky, kšilt a šup na běh.

Cíl je jasný, zatím jsem na svém plánu, tedy zaběhnout
půlmaraton do 2hodin a bude splněný můj cíl co jsem si dal... jenže na 2-3km se
plány mění a začíná spíš boj o to jak vůbec dokončit. Sluníčko a křeče v břiše
si vybírají svojí daň.

Do toho mě čekají 4 okruhy na tom slunci a když člověk nejde
po slunci, tak jde okolo smradlavýho pivovaru. Na občerstvovačkách piju na
uklidnění žaludku kolu a hlavu si polejvám vodou. O gelu nemohu ani slyšet,
tedy občas kus banánu nebo melouna, nicméně cokoliv k jídlu ve mně vyvolává
zvracení... Kola neutíkají, ale naštěstí občas podpoří Olu, Cukříci, naši a nebo
Radek Švajcr. Taky je třeba myslet na kolu, tedy sotva co minu jednu
občerstvovaku, tak už si představuju jak běžím na další a těším se na ní :-)

Nicméně už v polovině běhu vím, že dnes bude zhoršení.
Naštěstí se už blíží konec a červený koberec do cíle. Lubica chtěla vidět v cíli
hvězdu, tak i přes křeče do toho jdu.

Standa Bartůšek co to komentoval, tak na to povídá že jsem
udělal hvězdu, nebo něco tomu vzdáleně podobného J ale když viděl tým, tak zahrál písničku z Forresta
Gumpa. To mě dojalo...

Čas celkem         6:07

Plavání                 32:45

Kolo                     3:00:35

Běh                       2:21