6 let s Xterrou Ostrov ... tam kde vše začalo

Když mi před 6 lety řekl z kraje června Pery, ať si jdu s ním zajet triatlon v jeho rodném Ostrově, tak jsem ani nějak neváhal… To dobou jsem tak nějak nic nedělal, byl tlustej a trochu jsem chlastal… a zlákal jsem i kámoše Cukříka.

A vzhledem k tomu, že byl večer předtím koncert v Bueně, tak jsem jsem si jí večer před závodem pěknou lupnul J no co vám budu povídat, ještě ve 3 ráno jsem tam sázel panáky…

Ráno skáčem já, Olu a Cukřík do auta a razíme do Ostrova. Mamka nám na cestu napekla pizzu a tak jsem se ládoval ostošest, což byla jaksi chyba, ale to jsem v tu chvíli ještě nevěděl a hlavně jsem byl pořád pod parou.

Přijedeme na Velas, Pery nám řekne pár rad a jdeme si připravit kolo do depa. Když v tu na mě skočí kakání… a tak odbíhám do lesíka J

Když si najdu místečko a dělám co umím, tak slyším v mikrofonu – „Všechny závodníky už máme ve vodě…budeme startovat“. A kruci!!! Natahuju elasťáky a běžím na start. Akorát namočím nohy a už se startuje… Bylo to o fous.

Do vody skáču zezadu, neznalý triatlonových startů a všeho. Jako bývalý plavec (ve 13 letech vícemistr ČR v plavání – disciplína znak-a od té doby jsem 18let neplaval) tu techniku trochu jen mám, tak zaberu a plavu co to jde… Jenže!!! Po 100metrech jsem zadejchanej jak lokomotiva, brejle zamlžený a najednou mě někdo 2x po sobě kopne nohou do hlavy… já se napiju vody tak, že tam skoro žádná voda nezůstane… Do toho málem hážu pizzu ven a krmím ryby. Zbytek plavání plavu prsíčka a vylejzám na chvostu…

Depo mi nikdy nešlo, ani teď po 6 letech to není sláva. V roce 2011 skáču na kolo, ale není to obyčejné kolo J je to kolo kouzelné J je to totiž kolo na fourcross, tedy nejmenší rám, místo převodníků to má jen jeden a napínák řetězu J no peklo J

V polovině kola ještě k tomu trhám řetěz a tak asi kilometr tlačím a pak potkám fanoušky/cyklisty, kteří mě půjčují nýtovačku.

Tedy než je vše opraveno, tak mě předjíždí naprosto všichni, i předposlední Cukřík, i poslední chlap. Tedy na náměstí do Ostrova přijíždím na posledním místě. V depu si beru své boty. A nejsou to ledajaké boty! Jsou to boty kouzelné J jsou to totiž boty na fourcross a DH. Tedy 2 kilový boty, který rozhodně nejsou na běhání.. A jak je mokro, tak se mi boty obalují bahnem, že táhnu asi 5kg J

Na běhu předbíhám pána před sebou a končím na předposledním místě. Tedy on to nebyl ani běh, spíš kulhání raněné srny.. V čase 1:42:59 jsem v cíli…

V roce 2014 mám novou triatlonku, nový horský kolo a o trochu více natrénováno než kdysi… Také se zlepšuji o půl hodinu a končím na 26.místě v čase 1:10:24.

V roce 2015 jsem po roce pilného tréninku, týden po ironmanu Czechman a už zkušenej závoďák… sice na startu trhám čepici ale jinak už z vody lezu v první čtvrtině, kolo nějak splavu a běh je lepší a končím na pěkném 12.místě v čase 1:12:38.

Letos, opět týden po Czechmanu jsem už zkušenější… ikdyž asi pořád stejnej moula, protože si trochu popletu čas startu a když na mě asi 9 minut před startem (já myslím, že mám ještě ½ hod) houkne Pery – „ty nejdeš?“. Tedy bleskově wc, oblíct a rychle na start. No je to ťip ťop. Ale alespoň není prostor pro předzávodní stres J J Takhle rychle v neoprenu jsem ještě nikdy nebyl J

Za pár okamžiků už nás startér pouští do Velasu a já klasicky na kraji startovního pole abych se vyhnul mačkanici kterou nemám rád. Plavu si to svoje a po chvíli vidím, že docela vepředu. Bohužel jsem přehlídl první bójku a tak abych místo zatočení na levou ruku, tak plavu furt dál a trochu si naplavu. Nakonec to odjedu celkem v tempu a z vody lezu čtvrtý v kategorii. Celkově nevím, protože s námi startují MČR dorostenci a také štafety. Nevím, jestli plavání nebylo kratší než dřív, ale letos ho mám o 7 minut rychlejší než 2011 J

Bohužel se docela pomalu soukám ven z neoprenu. Nasadit svý nezbytný ponožky a rychle helmu a kolo. Nakonec jsem v depu 1:02, což je na mě mega rychlý J ale stejně by to chtělo alespoň o 20 sekund stáhnout. Ne nadarmo se říká, že depo je 4 disciplína triatlonu.

Na kole nás to táhne hned po prvních kořenech a cestičkách okolo Velase. Už tam mě předjíždí Pery. Je na kole prostě nabušenej.

Já si jedu to svý a nechci se nechat vyhecovat, protože první stoupání vždycky dostane. Ve sjezdu mi skočí na brzdy holka přede mnou, takže mám málem karambol, ale naštěstí v pohodě. Bohužel kolo jako vždy moje největší slabina. Nakonec to projedu za 36:46, což je u mě zlepšení, ale z kluků na čele je to jednoznačně nejslabší.. Většinou mi nadělili všichni 5 minut. Druhé depo mám na rychlovku a rychle na běh. Rozběhnu to trošku v tempu, abych zkusil někoho stáhnout, což se mi i celkem daří. Sice mi jeden borec předbíhá, ale jinak několik lidí předbíhám já a z běhu mám dobrej pocit, ikdyž mi celý běh bolí moje natržený stehno (ale to už mám asi 3 týdny, jen si to furt obnovuju).

Cílem probíhám v čase 1:03:23 a dávám letos mojí nejpovedenější hvězdu. Nejedno srdíčko tělocvikáře by zaplesalo J Beru tak osmé místo v kategorii mužů. Pak ještě zafandím Olu a Palačince. Olu to dala, ač na kole musela trpět… tady to na trekingový kolo fakt nebylo.

Cíle na příští rok jsou jasné – dostat se časem pod jednu hodinu. Tak to u mě s triatlonem, respektive závody začalo…

Jinak pro zajímavost – MŮJ LETOŠNÍ ČAS BY V ROCE 2011 STAČIL NA PRVNÍ MÍSTO.