sedmá šestka (forestova)

V hlavě mám asi tisíc myšlenek co vlastně napsat. Bylo
to naše sedmá Forestova šestka, a když tak i počítám, tak celkem 17tá akce co
pořádáme. To není chlubení, to je jen spíš takové moje bilancování. Já rád
počítám a vedu si statistiky... letos jsem si nově začal i zapisovat sledování
kolik lidí je přihlášeno do závody. Tedy už vím, že třeba 20dní před závodem je
přihlášeno 150lidí, atd. Je to dobré vědět a pracovat s tím, protože se
člověk lépe může připravit na velké návaly, nebo naopak dělat více "promo" akcí
a lákat lidi.

Letos jsem popravdě ani skoro nic neudělal. Rozdal jsem
letáčky na Baroku, pověsil pár plakátů a dal termín závodu na behej.com. A i
přesto opět trháme náš loňský rekord 280 lidí na startu - LETOS SE ÚČASTNILO F6
celkem 312 BĚŽCŮ!!!  (239 dospělých a 73
dětí)

Je super, že stále rosteme a to asi i trochu svědčí o tom,
že se lidem u nás líbí.

Já sám jsem dost sebekritickej a vím, že máme ještě spousty
much. A když si jdu sám zaběhat, tak dost často přemýšlím, a právě často to je
o tom, co do příště vylepšit. Letos jsem chtěl pro děti malování na obličej a
trampolíny, ale vyšlo jen první. Také dětské tratě bych chtěl do příště udělat
jiné, lepší.  A celkově zapracovat na
zázemí a servisu pro lidi. Samozřejmě to nemůže jít do nekonečna, přeci jen
vybíráme 100Kč startovné a cenu nechceme navyšovat.

Samozřejmě neustále řešíme, jestli zaplatit 12 tisíc za
čipy, protože s ruční časomírou to není úplně ideální, když dobíhá 5 lidí
najednou do cíle a z toho ještě jeden má číslo pod bundou. Naštěstí máme
cílovou kameru. Ale těch 12tis prostě musíš někde najít, a to zase naráží na tu
stovku startovnýho.

Každopádně kdyby měl někdo nápad, jak závody vylepšit, tak
se ničemu nebráním ;-)

14 dní před závody klasicky nabitej od rána do večera -
maily, telefonáty, tisknutí, registrace, aktualizace webu, schánění všeho
možného až po každověčerní navazování medailí.

V sobotu to ještě vyšperkuje kamarád, když mi přiveze
poslední várku medailí a přijede před barák tak divoce, až s ním skočí do
potoka :-)
naštěstí s taháním auta z potoka mám už nějaké zkušenosti...

Neděle už ve znamení masakru, kdy člověk nedělá nic jiného,
než že někde lítá, odnáší, staví, ukazuje, atd. 
No večer když jsem si konečně sednul k mobilu tak mi garminy
ukazují nachozených přes 20km :-)

K samotnému závodu - dětičky krásný, roztomilý, některý
i trochu ubrečený... ale to prostě u dětí je vždycky. Do příštího roku asi trochu
předěláme a rozšíříme dětské kategorie. Každé děcko dostalo diplom, oplatku a
deset nejlepších v kategorii nějaký dárek. Ani nemusím říkat, že děti u
nás nic neplatí. O to víc pak mrzí, když občas někdo u dětských závodů frfňá...
ale každýmu se prostě nezalíbíš. Celkem startovalo 73 dětí.

Hlavní závod a na startu celkem 239 dospělých v pěti
kategoriích.  Kde jsou ty časy, kdy nás
bylo málo :-)  jen pro představu  1 závod=24lidí, 2=46 3=110 4=150 5=210 6=281
a teď 312!

Na startu i před startem tolik lidí, že už ani dobrý
kamarády nestihnu vidět či pozdravit, i když se o to snažím u všech. Nervozita
před startem stoupá, tedy rychle rozpravu, snad trochu zase pobavit a uklidnit
lidi...

Já si stoupám na startu vedle Kačky Houfků, protože sázka o
basu plzní je ve vzduchu. A tak s plánem jít celý závod za ní jako stín
hned po výstřelu plním a jdu za jejími lýtky co to jde. Ona letí spolu
s Teou jako blázen a asi mě zkouší i setřást. Na 1,5km jsem stále vedle
ní, ale začínám tušit jednu nemilou věc. Zapomněl jsem říct Perymu, ať nám
otevře závoru při kontrole trati. Závora samozřejmě zavřená a tak místo souboje
v kopci jdu otvírat závoru. A to je naposledy co vidím její lýtka a už
vidím max v dálce vlající blonďatý culík. Nahoře na kopci při pokusu jí
docvaknout mi skáče tep na 200 (ano, opravdu 201) a ten tep mi zůstává až
docíle.. tedy 4km v infarktu :-)

Konec už trochu vypouštím, stejně to tady na výsledek není.
Taky udělat nějaké prdelky do foťáku a nakonec je z toho 20.místo
v kategorii a zhoršení o 20 sekund oproti jaře.

Po závodě navěsit lidem medaile, ochutnat taky nějakou
buchtu a udělat vyhlášení závodu. Je toho mraky a já celý den zakončuju
v 20h, kdy přijíždím na kole s čelovkou na hlavě z uklízení
trati. Noční romantika se zvířátky v lese :-)

Sedmý ročník je za námi a my s Olu už zase chystáme rok
2018 a všechny naše další závody a taky to, jak to vylepšit...

Díky Olu že to se mnou několikrát do roka podnikne a
ostatním lidičkám za pomoc ať byla jakákoliv...