Běchovice poprvé

Běchovickou legendu jsem chtěl zkusit už loni, ale to se mi vrátil kámoš z mise v Africe a tak jsem to tehdy odpískal a nechal jsem si převést startovné na letošek. 121.ročník sliboval kus historie a snad i kvality. Start u 13tého patníku...

Vím že start a cíl je jinde a tak raději předem poptávám co a jak. Jasná volba tedy padá na dopravu na start vlakem a auto nechat v Praze. Spojujeme se s Olu ještě s Radkem Švajcrem a jedeme do Phy spolu. Metrem na vlak, pak přeběhnout na Masarykáči na vlak. Když vlezeme do narvaného vlaku, kde je 90% běžců tak je cítit velká síla... pot smíchanej s endorfínama. V běchovicích celej vlak vystoupí a dojde 300m na start. Tam to celkem žije. stovky lidí, sochy, malby na baráku, atd.

Nejdřív okoukneme profíky, uděláme nějakou fotku a pak převlíct do šatny. Batoh s věcma hodíme na náklaďák, který nám to odveze do cíle. Bohužel se trochu zdržíme a na startu stojíme asi v 90 řadě :-)

Tedy když zazní výstřel, tak jsme nekompromisně vzadu což byla chyba... První dva kilometry se tak prodírám mezi pomalejšími běžci. Trať není nic úplně lehkého (ani zase nic extra těžkého). Spíš furt mírné stoupání a nebo klesání. Na rovinkách fouká vítr, ale s mojí vejškou se nikde moc neschovám...

Celou cestu jdu jak to jde s tím, že mám v hlavě ten obávaný Hrdlořezák, se kterým straší úplně každý. Když na 7km celkem klesáme dolů a před námi jsou vidět kopce, tak tuším že se to blíží. a taky že jo. Na cedulích je to napsáno a my začínáme stoupat, a né vůbec nic lehkého. První km celkem krpál, pak se to trochu narovnává, ikdyž stále stoupáme... Hraje nám k tomu muzika a já dobíhám Polku, která běží celej závod přede mnou. Bohužel zjišťuji, že byl kopec nad její síly a holka je celá posraná. Hovna jí tečou od trenek až po kolena. Nejdřív málem hážu šavli, pak přemýšlím že spomalím, protože běží furt úplně stejně jako já. Nehledě na to, že je to strašnej smrad... cca 600m před cílem jí velkým obloukem předbíhám a přidávám do cíle...

Na hodinkách zastavuji čas na 0:44:21. Za mě krapet nespokojenost, chtěl jsem to rychleji, nicméně placka to není.

A aspoň je pro příště prostor ke zlepšení.

Běchovice organizačně v pořádku (až na mrznutí a dlouhé čekání na batohy v cíli), mě se to líbilo.